|
| |
|
|
Role obstrukčního jednání v českém legislativním systémů
Sedláček, Martin ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Hlavním cílem této práce je popsat využívání obstrukčních mechanismů v českém legislativním systému, které na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jakožto klíčové zákonodárné instituce parlamentního systému páchají již mnoho let nemalé škody v podobě blokování projednávání návrhů zákonů. Důvody, jež vedly k tomu, aby jednací řád Poslanecké sněmovny umožnil existenci tohoto fenoménu, nejsou zcela zřejmé, nicméně jsou nedílnou součástí parlamentní kultury naší země, jejichž existence využívá zejména legislativní menšina. Přestože má jednací řád své jasné znění, které obstrukce umožňuje, tak je jejich využívání mnohdy považováno za protiústavní, jelikož přesahuje únosnou mez. Stěžejním cílem této práce je představit čtenářům všechny nástroje napomáhající k obstrukčnímu jednání a následně také ukázat jejich využití v praxi při schůzích Poslanecké sněmovny, a to v rámci posledních tří volebních obdobích této komory včetně období právě probíhajícího.
|
|
|
Role obstrukčního jednání v českém legislativním systémů
Sedláček, Martin ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Hlavním cílem této práce je popsat využívání obstrukčních mechanismů v českém legislativním systému, které na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jakožto klíčové zákonodárné instituce parlamentního systému páchají již mnoho let nemalé škody v podobě blokování projednávání návrhů zákonů. Důvody, jež vedly k tomu, aby jednací řád Poslanecké sněmovny umožnil existenci tohoto fenoménu, nejsou zcela zřejmé, nicméně jsou nedílnou součástí parlamentní kultury naší země, jejichž existence využívá zejména legislativní menšina. Přestože má jednací řád své jasné znění, které obstrukce umožňuje, tak je jejich využívání mnohdy považováno za protiústavní, jelikož přesahuje únosnou mez. Stěžejním cílem této práce je představit čtenářům všechny nástroje napomáhající k obstrukčnímu jednání a následně také ukázat jejich využití v praxi při schůzích Poslanecké sněmovny, a to v rámci posledních tří volebních obdobích této komory včetně období právě probíhajícího.
|
|
| |
|
|
Obstrukce spojené s právem na informace
Tuláček, Michal ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou obstrukce spojené s realizací práva na informace, a to jak povinných subjektů, tak žadatelů o informace. Právo na informace je politickým právem zakotveným jak v Listině základních práv a svobod, tak v mezinárodních smlouvách upravujících lidská práva. Jeho vymezení je poměrně široké, ale není bezbřehé, protože vedle něj plynou z ústavního pořádku další práva, svobody či legitimní zájmy státu, se kterými může být právo na informace v konfliktu. Zejména jde o právo na ochranu soukromí nebo o zájem státu ochraňovat utajované informace, jejichž vyzrazení by mohlo ohrozit bezpečnost státu. Právo na informace však může kolidovat i s dalšími právy, svobodami nebo zájmy, a proto jej lze legitimně omezit a požadované informace neposkytnout. Takové omezení ale musí být zakotveno v zákoně, musí být proporcionální a musí být v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. V praxi je ale právo na informace omezováno i z důvodů, které zákon nepředvídá. Právo na informace je však vadně realizováno i v případě některých žadatelů o informace, kteří ho namísto uplatňování svého politického práva, spíše využívají k vyvolání konfliktu s povinným subjektem. V práci je nejprve vyložen obsah práva na...
|
|
|
Obstrukce v českém legislativním procesu
Kubný, Adam ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá obstrukcemi v rámci legislativního procesu Parlamentu ČR, respektive při projednávání dolní komorou. Cílem práce je popsat fenomén obstrukcí a jejich významu při legislativním procesu. Autor na začátku stanovuje tři základní výzkumné otázky, na které se pomocí kvalitativních metod snaží zodpovědět. V prvé řadě se pokusí zodpovědět otázku, zda některá z částí ideologického spektra častěji využívá obstrukcí. Dále pak, zda existuje rozdíl v obstrukcích pravicových a levicových stran. Nakonec se pokusí rovněž odpovědět, zda mají strany etablované v Poslanecké sněmovny výhodu v rámci obstrukcí oproti stranám působícím v dolní komoře například první volební období a zda jsou tím pádem i úspěšnější. Text je rozdělen do tří samostatných kapitol s logickou strukturou směřující od teoretických východisek k empirické analýze. Na první část, která je čistě teoretická navazuje kapitola zabývající se legislativním procesem, jež lze považovat za určitý přechod mezi teorií a empirií. Následující kapitola je již empiricky zaměřená a skládá se z analýzy stenoprotokolů a rozhovorů s představiteli politických stran. Z provedených analýz vyplývá, že nelze zcela jednoznačně říci, která z části ideologického spektra využívá obstrukcí častěji, jde totiž ve většině případů o strany nacházející se v opozici. Strany levice i pravice však využívají téměř totožných nástrojů. Nakonec lze konstatovat, že strany působící v Poslanecké sněmovně delší dobu nejsou v obstrukcích úspěšnější, ačkoli využívají propracovanější strategie.
|
host ::
RSS.